Popis

Název mlýnaŠorelův, Voženílkův mlýn, Mlýn na ostrově
UliceNábřeží 122/6
LokalitaStará Boleslav
PSČ250 01
OkresPraha-východ
GPS50°11'17.911'' 14°40'10.554''
Stručný popisMlýn stojí na ostrově na pravém břehu Labe v blízkosti vodní elektrárny a jezů.
Poloha vůči obciNa labském ostrově mezi Brandýsem n.L. a Starou Boleslaví
Vodní tokLabe
Flyby view of mill

Na místě nynějšího pravobřežního labského mlýna stávala panská pila, která byla r.1639 do základů od Švédů zničena. Po válce byla na témže místě zřízena pila s mlýnem. Roku 1863 přestavěl majitel František Tůma pilu na veliký moderní mlýn, nyní č.p.122. Později v roce 1897 koupil tento mlýn Antonín Šorel (26.5.1862-12.4.1927) statkář v Dřínově č.15, okr. Slaný spolu s manželkou Marií Šorelovou roz. Voženílkovou (28.3.1869-8.11.1946), s jejím otcem Václavem Voženílkem (20.5.1841-25.9.1905) mlynářem v Temešváru a manželkou Marií Voženílkovou roz. Poláčkovou (23.9.1843-6.11.1921) a založili firmu Voženílek a Šorel, válcový mlýn v Brandýse nad Labem. Uvedená rodina tehdy zakoupila objekt mlýna včetně obytné budovy č.p.122 a později v r. 1913 byl přikoupen sousedící dům č.p.121 sestávající ze staré zadní části – jednopatrové kamenné budovy- bývalé rybárny a z přední tehdy již jednopatrové budovy a hospodářského příslušenství. Toto příslušenství a zadní budova byly později zlikvidovány.

Flyby view of mill

Přibližně kolem roku 1920 je mlýn rozšířen přístavbou přední mlýnské budovy, přebudován na mlýn automatický s elektrickým pohonem, rozdělen na část žitnou a pšeničnou. Počty a druhy válcových stolic a ostatního zařízení již není možné přesněji zjistit. V této době byla vedle starého jezu postavena elektrárna, která zásobovala kromě mlýna i město elektřinou v době všeobecné elektrizace.

Po smrti Antonína Šorela 12.4.1927 firmu i nemovitosti postupně převzal jeho syn Antonín Šorel (24.11.1891-12.3.1958), a to zčásti dědictvím po otci a později další části podle trhové smlouvy od svých bratří Aleše a Vladimíra, kteří je měli ve vlastnictví od své žijící matky Marie Šorelové, roz. Voženílkové.

Flyby view of mill

Po velké povodni v roce 1929 byl starý jez těžce poškozen a v této době bylo rozhodnuto o regulaci řeky Labe. V roce 1932-1934 se provedla regulace Labe a postavil se nový státní jez a plavební průplav s plavební komorou. Labe bylo zesplavněno až do Kolína. Původní elektrárna asi z roku 1920-1923 je zlikvidována, resp. její strojní zařízení. Antonín Šorel provádí stavbu nové elektrárny se dvěma Kaplanovými turbínami umístěnými nad horní hladinou Labe, což je v té době evropský unikát. Vzniká veřejná obchodní společnost Šorel a Schubert, labská vodní elektrárna v Brandýse n. L., jejímiž podílníky se postupně stávají Bedřich Schubert, mlynář na levém břehu Labe, Antonín Šorel, mlynář na pravém břehu Labe, jeho bratři Aleš Šorel, Vladimír Šorel a Václav Šorel.

V době II. světové války v letech 1940-1945 staví Antonín Šorel s vynucenými přestávkami železobetonové obilní silo o sedmi podlažích a kapacitou cca 1 000 tun.

V roce 1945 je elektrárna znárodněna, v roce 1948 je znárodněn mlýn včetně budovy sila a zahradnictví umístěné v přímém sousedství mlýna. Zahradnictví je zlikvidováno a z části zastavěno, mlýn je po několika letech zastaven, demontováno strojní zařízení, budovy upraveny na sklady. Strojní vybavení sila je také demontováno. V tomto stavu jsou nemovitosti vráceny v restituci dětem původního vlastníka Antonína Šorela (1891-1958). K vrácení elektrárny v restituci nedošlo.